Používal jsem mnoho přístrojů jako Q-link, fialové destičky, diody, posvátné geometrické tvary a také ty, na které si vzpomenete vy. Moje zkušenosti s nimi jsou takové, že všechny do rozlišných úrovní vytvářejí zřetelný pocit integrace nebo-li koherence v mém energetickém poli, které vytvářejí subtilní podklad přetrvávajících zážitků.
Z moji vlastní zkušenosti je Tachyon jedinečný v tom, že energie, kterou přitahuje nebo vede, je velmi soustředěná a inteligentnější nebo samo-přizpůsobující. Porovnal bych to k rozdílu pokoušet se ochladit horký nápoj tím, že zapneme klimatizaci v místnosti verzus přidání hrsti kostiček ledu. Tyto kostky ledu budou efektivnější a když dokončí svoji práci, ztatí se nebo se stanou součásti nápoje.
Alan
Moje největší zkušenost od ulehčení bolesti pomocí Tachyonu je z Vánoc, kdy jsem se ráno probudila s nesnesitelnými bolestmi ramene, bylo to tak zlé, že jsem mohla sotva pohybovat ramenem bez bolestivého křičení. Připevnila jsem na rameno tři velké Tachyonizované buňky. Po týdnu (bylo pošetilé čekat tak dlouho), jsem navštívila lékaře, který manipuloval s ramenem do několika směrů a to bylo daleko bolestivější. Řekl mi, že mám nataženou šlachu a bolest se proto projevovala v celé oblasti ramene. Po návratu domů jsem rameno jemně prohmatala a zjistila, že je jen na malém místě jemně ztuhlé. Připevnila jsem na něj Tachyonizovanou 24mm buňku a druhý den ráno jsem se vzbudila úplně bez bolesti. Poprvé v tomto týdnu jsem mohla zvednout rameno bez jakýchkoli potíži.
Nicola
Přišla ke mě 52 letá žena. Nemohla ani pořádně mluvit, protože se ji koulely slzy po tváři a ona nepřestávala vzlykat a plakat. Jejím problémem byl vztah k její matce, která byla alkoholičkou a od malička ji slovně i fyzicky zneužívala. Bydlí ve stejném domě, ale v jiném bytě. Dcera pečovala o svoji matku, která se ani nemohla udržet na nohou. Fyzické zneužívání přestalo, díky věku, ale slovní napadání během pití bylo na denním pořádku. Celý vztah mezi nimi byl horší a horší.
Bez dlouhého čekání jsem ženu uložila do Tachyonizovaného Osobního kokonu. Ona se postupně uklidnila a mohla mluvit. Vedla jsem ji krok za krokem do ranného dětství a tím jak plakala se postupně uvolňovaly emoce. Během procesu jsem ji řekla, že každá duše si vybírá svoje rodiče proto, aby se od nich něco důležitého naučila a požádala jsem ji, aby procítila co ji měla tato lekce od její matky ukázat. Lekce ukázala, že člověk musí jednat s dalším lidským tvorem s důstojností a respektem. Žena si uvědomila, že tuto lekci velmi dobře ovládá, protože všechny její další vztahy s lidmi jsou harmonické. Zeptala jsem se ji jestli by mohla matce vyjádřit svoji vděčnost, že ji tuto lekci poskytla. Dlouho váhala. Měla pochyby, že by ji její matka ani nebyla schopna rozumět. Vyzvala jsem ji k procvičení této situace: představit si svoji matku a říct “Děkuji ti”, jako by to byla skutečnost. Fungovalo to! Emocionální scéna se změnila v klidnou a rozzářenou tvář, kterou jsem mohla na ženě pozorovat.
Po terapii jsem ji vyzvala, aby stejnou situaci opakovala ve skutečnosti. "Nemohu... Moje matka mi nedovolí, abych k ni přišla a takto mluvila..." Povzbudila jsem ji se slovy, že ona bude skvělým zrcadlem pro svoji matku, jelikož se její vlastní energetický systém změnil.
Druhý den jsem se dozvěděla další kapitolu tohoto příběhu od manžela moji klientky, která ho o to požádala. Ona se setkala se svoji matkou následující den. Ztrávily společně 5 hodin a dcera se domů vrátila šťastná a zářící ( předcházející návštěvy trvaly asi hodinu a byly pro ni velmi vyčerpávající ). Ony se objímaly a vzájemně si plakaly na ramena, což bylo poprvé v jejich životě.
První terapii na klientovi jsem dělala v roce 1997 – hned po Praktickém kurzu. Žena, které jsem dělala barevnou terapii (což byla její první zkušenost s Tachyonem), si nenadále žačala uvědomovat situaci z minulého života. Byla tam jasná linka související s událostmi jednoho života za druhým v hledání Boha – v klášterech, být mnichem, písařem, knězem apod., ale bez nalezení uspokojivých odpovědí. Druhá vzpomínka byla z dětství, kdy byla jako dívka ztracená v lese s mrazivým pocitem v břiše (část těla, kterou cítila nefunkční v tomto životě). Poslední vzpomínka byla na malého chlapce na lodi, který pozoroval oblohu a mořské raky. Poznání bylo o Bohu, který je všude.
Druhý den ráno jsem potkala tuto ženu šťastnou a poprvé s pocitem uspokojení v jejich důvěrných setkáních se svým přítelem. Horní a dolní část jejího těla byla opět propojena. Znovu jsme se setkali po třech letech. První slova, která mi řekla “Navždy jsi změnila můj život”! Já jsem ji na to odpověděla, že to ona sama v sobě vidí změnu, která se udála v jejím životě.
Aelita
Před dvěma týdny jsem seděl na pohovce a četl si návod na pečení pšeničného chleba. Ani jsem si nevšiml, že mi začala nehybnět noha. Vstal jsem a šel jsem na verandu. Udělal jsem tři kroky a moje koleno narazilo do dveří. Můj spolubydlící to slyšel a přišel se podívat, co se vlastně stalo. Po dobu tři munut na mě použil techniku Reiki a pak jsem ho požádal, aby mi pomohl vstát. Když jsem vstával, všiml jsem si, že na mojem koleně je velká fialová modřina se silnou vrstvou odloupnuté kůže. Dokulhal jsem se na verandu a posadil se. Okamžitě jsem si vzpoměl (jako závislý uživatel Tachyonu), že mám v kapse 75mm Tachyonizovanou buňku. Připevnil jsem si Tachyonizovanou buňku na koleno. Bolest se podstatně zmenšila. Dokulhal jsem se do koupelny, abych našel nějaký obvaz, kterým bych lépe připevnil Tachyonizovanou buňku. Po dvou hodinách jsem si uvědomil, že mám i Tachyonizovaný Panther Juice, který bych si mohl aplikovat na koleno. Sundal jsem obvaz a zjistil, že už tam není žádná modřina. Místo nebylo fialové, načervenalé ani růžové. Ačkoli jsem kulhal po zbytek dne, po 24 hodinách bylo vše v normálu. Kůže v oblasti poranění nenaznačovala žádné nerovnosti a oděrky. Byl jsem ohromený a vděčný Tachyonu.
Bob G.
Dva příběhy z moji praxe:
Byl u mě 11-ti letý chlapec, který měl rakovinu páteře, kostí, nervových buněk a měkkých tkání a také otravu těla užíváním různých léků. Lékaři byli bezmocní. Chlapec měl velké bolesti, když ho jeho rodiče přivedli na terapii. Nemohli se dívat na to utrpení a nedělat vůbec nic. Chlapec hlasitě křičel a prosil o smrt. Intuitivně jsem cítil, že je na hranici mezi dvěma světy. Použil jsem všechno, co jsem měl – Tachyonizovaný Osobní kokon, 
Tachyonizovaný Flexcell, Tachyonizované TLC Bars a nakonec moje ruce (použil jsem techniku z Quality of One úrovně II a III). Po půl hodině chlapec vše odmítal a já jsem respektoval jeho přání a odstranil jsem všechny Tachyonizované nástroje a čekal jsem. Po 15 minutách chtěl chlapec opět pokračovat. Pokračoval jsem a za chvíli jsem měl zvláštní pocit ve svých rukou, který nedokážu vyjádřit slovy , ale poselství bylo jasné – chlapec se rozhodl zůstat. Příští den se mu začala vrácet chuť do života. Po několika dnech byl velmi komunikativní, ale stále v bolestech. V pátek večer jsme měli rozhovor. On se mě zeptal, proč musí cítit tolik bolesti. Já jsem odpověděl, že mu chce bolest něco ukázat a pravděpodobně i jeho rodičům. Snaží se ti pomoci porozumět něčemu velmi důležitému ve tvém životě – nějakou chybu, kterou jsi udělal ve svých myšlenkách, slovech nebo činech. Snažil jsem se mu to vysvětlit co možná nejjednodušeji. Ve stejném okamžiku jsem cítil náhlý a extrémně silný energetický pohyb nad jeho hlavou – tak intenzivní vír energie, že jsem překvapením málem upustil moje Tachyonizované TLC Bars. Další setkání s chlapcem a jeho matkou bylo v pondělí večer. Poslouchal jsem příběh chlapce, který svolal celou rodinu, včetně babičky, která žila velmi daleko. Postupně se všemi mluvil a ptal se jich, co špatného jim provedl a pak je prosil o odpuštění. Poslední na řadě byla jeho matka. "Mami, já se cítím tak lehce a uvnitř vnímám mír!" Umřel asi za 10 dní – v náručí jeho rodičů tak mírumilovně, že oni dokonce zmeškali moment jeho smrti. Jak všichni rozumíme, Tachyon pomohl chlapci získat čas na to, aby se poučil ze svých životních lekcí a tím se dostal na vyšší duchovní úroveň a také aby se zahojila jeho duše a všechny vztahy s rodinou.
Další příběh je o 65-ti leté ženě. Měla rakovinu dělohy, která se rozšiřovala až do břišní dutiny. Lékaři ji při operaci pouze otevřeli a hned zašili s tím, že ji zbývají jen 2 měsíce života. Asi 5 měsíců po operaci ke mě přišla a požádala o pomoc. Měla bolesti. "Dělej co můžeš! Já chci žít." Potom začal maraton – dvouhodinové Tachyonové terapie každý den, 6x týdně, emocionální uvolnění a rozhovory. Bolest se zvýšila a začal velký detoxikační proces – zvracení apd. A ona dokonce nemohla ani přijít na terapii. Přišlo jaro a ona ve svoji zahrádce sadila květiny a cítila se skvěle. Od té doby uběhlo 10 měsíců a ona je stále na živu.
A. Folkmane